YajurVeda (Swami Satyaprakash Saraswati)

Yajurveda Adhyay 15 / Mantra 4

65 Mantra
15/4
Devata- विद्वांसो देवता Rishi- परमेष्ठी ऋषिः Chhand- भुरिगाकृतिः Swara- पञ्चमः
Mantra with Swara
एव॒श्छन्दो॒ वरि॑व॒श्छन्दः॑ श॒म्भूश्छन्दः॑ परि॒भूश्छन्द॑ऽआ॒च्छच्छन्दो॒ मन॒श्छन्दो॒ व्यच॒श्छन्दः॒॑ सिन्धु॒श्छन्दः॑ समु॒द्रश्छन्दः॑ सरिरं॒ छन्दः॑ क॒कुप् छन्द॑स्त्रिक॒कुप् छन्दः॑ का॒व्यं छन्दो॑ऽअङ्कु॒पं छन्दो॒ऽक्षर॑पङ्क्ति॒श्छन्दः॑ प॒दप॑ङ्क्ति॒श्छन्दो॑ विष्टा॒रप॑ङ्क्ति॒श्छन्दः क्षु॒रश्छन्दो॒ भ्रज॒श्छन्दः॑॥४॥

एवः॑। छन्दः॑। वरि॑वः। छन्दः॑। श॒म्भूरिति॑ श॒म्ऽभूः। छन्दः॑। प॒रि॒भूरिति॑ परि॒ऽभूः। छन्दः॑। आ॒च्छदित्या॒ऽच्छत्। छन्दः॑। मनः॑। छन्दः॑। व्यचः॑। छन्दः॑। सिन्धुः॑। छन्दः॑। स॒मु॒द्रः। छन्दः॑। स॒रि॒रम्। छन्दः॑। क॒कुप्। छन्दः॑। त्रि॒क॒कुबिति॑ त्रिऽक॒कुप्। छन्दः॑। का॒व्यम्। छन्दः॑। अ॒ङकु॒पम्। छन्दः॑। अ॒क्षर॑पङ्क्ति॒रित्य॒क्षर॑ऽपङ्क्तिः। छन्दः॑। प॒दप॑ङ्क्तिरिति॑ प॒दऽप॑ङ्क्तिः। छन्दः॑। वि॒ष्टा॒रप॑ङ्क्तिः। वि॒स्ता॒रप॑ङ्क्ति॒रिति॑ विस्ता॒रऽप॑ङ्क्तिः। छन्दः॑। क्षु॒रः। छन्दः॑। भ्रजः॑। छन्दः॑ ॥४ ॥

Mantra without Swara
एवश्छन्दो वरिवश्छन्दः शम्भूश्छन्दः परिभूश्छन्दऽआच्छच्छन्दो मनश्छन्दो व्यचश्छन्दः सिन्धुश्छन्दः समुद्रश्छन्दः सरिरञ्छन्दः ककुप्छन्दस्त्रिककुप्छन्दः काव्यञ्छन्दोऽअङ्कुपञ्छन्दोक्षरपङ्क्तिश्छन्दः पदपङ्क्तिश्छन्दो विष्टारपङ्क्तिश्छन्दः क्षुरो भ्राजश्छन्दऽआच्छच्छन्दः प्रच्छच्छन्दः ॥

एवः। छन्दः। वरिवः। छन्दः। शम्भूरिति शम्ऽभूः। छन्दः। परिभूरिति परिऽभूः। छन्दः। आच्छदित्याऽच्छत्। छन्दः। मनः। छन्दः। व्यचः। छन्दः। सिन्धुः। छन्दः। समुद्रः। छन्दः। सरिरम्। छन्दः। ककुप्। छन्दः। त्रिककुबिति त्रिऽककुप्। छन्दः। काव्यम्। छन्दः। अङकुपम्। छन्दः। अक्षरपङ्क्तिरित्यक्षरऽपङ्क्तिः। छन्दः। पदपङ्क्तिरिति पदऽपङ्क्तिः। छन्दः। विष्टारपङ्क्तिः। विस्तारपङ्क्तिरिति विस्तारऽपङ्क्तिः। छन्दः। क्षुरः। छन्दः। भ्रजः। छन्दः॥४॥

YajurVeda (Swami Satyaprakash Saraswati)

English
YajurVeda (Swami Satyaprakash Saraswati) - English
Translation
Eva (this earth) is a chanda, (life-giving). (1) Varivas (the mid-space) is life-giving; (2) Sambhu (the sky) is life-giving. (3) Paribhu (the quarters) is life-giving. (4) Acchat (the food) is life-giving. (5) Manas (the creator Lord) is life-giving. (6) Vyacas (the sun) is life-giving. (7) Sindhu (the in-breath) is life-giving. (8) Samudra (the mind) is life-giving. (9) Sarira (the speech) is life-giving. (10) Kakup (the out-breath) is life-giving. (11) Trikakup (the up-breath) is life-giving (12) Kavya (the Veda) is life-giving. (13) Ankupa (Water) is life-giving. (14) Aksarapankti (the yonder world) is life-giving. (15) Padapankti (this world) is life-giving (16) Vistarpankti (the intermediate quarters) is life-giving. (17) Ksuro-bhrajah (brigtly shining sun) is life-giving (18)
Note
Chandah, आनंदं ‚ joy, happiness. Also, life-giving. Evah, एति गच्छति सर्वो जंतुसमूहो यस्मिन् इति एव: पृथिवी लोका: this Earth, or this world. Varivah, प्रभामण्डलेन आव्रियते इति वरिव: अंततिक्षं, one that is filled with radiance, i. e. the mid-space. Sambhüh, शं सुखं भवति इति शंभू: द्युलोक:, which is peace and happiness, i. e. the sky. Paribhüh, परितो व्याप्य भवति वर्तते इति परिभू: दिग्वाचक:, which exists surrounding us, or encompasses us — the quarters. Ácchat, आच्छादयति शरीरं स्वरसेन, that fills the body with its sap, i. e. food. Manah, प्र्जापतिर्वै मन:, the creator Lord. Vyacah, विचति व्याप्नोति सर्वं जगत् इति व्यच: आदित्य: that expands all over the world, the Sun. Sindhuh, स्यंदति नाडिभि: शरीरं व्याप्नोति इति सिंधु: प्राणवायु:, that pervades the whole body through the nerves, Le. vital breath. Also, river. Sariram, सलिलं ; सरति वदनगह्वरात् निर्गच्छति इति सरिरं वाक्, that flows out of mouth, the speech. Also, water. Samudrah, मनो वै समुद्र: the mind. Kakup, कं सुखं कोपयति दीपयति इति ककुप् प्राण:, that enhances the happiness, i. e. the in-breath. Trikakup, उदानो वै त्रिककुप्, udana, i. e. up-breath is trikakup. Kavyam, त्रयी विद्या काव्यं छंद:, the three vedas. Ankupam, आपो वा अंकुपं छंद:, waters. Aksarapanktih, अक्षरा नाशरहिता पंक्ति: आवलि: यस्या: सा, whose line is indestructible, the yonder-world. Or, the heaven. : | Padapaüktih, पदपंक्तिर्भूलोक:, this world. Vistarapanktih, दिशो वै विष्टारपंक्तिश्छंद: the intermediate quarters. Ksurobhrajah, क्षुर: तीव्र: भ्राजते इति भ्रज: that shines fiercely, the Sun, असौ वा आदित्यो क्षुरोभ्रजश्छंद: (Satapatha, VIII. 5. 2. 4).